EDGAR ALLAN POE Povdky

[ Pobierz całość w formacie PDF ]

a tam mimoY�dn� stupeH ~ivotnosti.
PYipozd�valo se. Nebylo daleko do sv�t�n� a l�kaYi usoudili, ~e je
na%0ńase pokra%0ńovat v pitv%1ł. Jist� medik si vaak zvl�ae dychtiv%1ł pY�l
ov%1łYit vlastn� teorii a mermomoc� cht%1łl zav�st proud do jednoho
z hrudn�ch svalo. NaY�zl tedy ko~i a do r�ny vlo~il konec dr�tu. A tu
pacient rychle, ale nikterak kYe%0ńovit%1ł vstal ze stolu, pokro%0ńil doprostYed
m�stnosti; n%1łkolik vteYin se zara~en%1ł rozhl�~el a pak - promluvil. Nebylo
mu rozum%1łt, co Y�k�, ale cosi pronesl; bylo slyaet hl�sky. Kdy~ domluvil,
klesl t%1ł~ce na podlahu.
116
PYed%0ńasn� pohYeb
Na n%1łkolik okam~iko vaechny ohromila hroza - bylo vaak nutno
rychle jednat a toto nezbyt� jim z�hy vr�tilo duchapY�tomnost. Bylo
patrn�, ~e pan Stapleton je ~iv�, tYeba~e v mdlob�ch. Po aplikaci �teru
pacient procitl a zanedlouho se uzdravil. Mohl se vr�tit do kruhu sv�ch
pY�tel, l�kaYi vaak pYed nimi jeho vzkY�aen� utajovali tak dlouho, dokud
si nebyli jisti, ~e se nemus� ob�vat recidivy. S jak�m �~asem, s jak�m
vytr~en�m ho pY�tel� pYijali, si snad um�te pYedstavit.
NejotYesn%1łja� okolnost t�to trapn� ud�losti je obsa~ena pY�mo ve
v�pov%1łdi pana Stapletona. Tvrd�, ~e po celou dobu nebyl ani na chvilku
zcela v bezv%1łdom� - ~e si matn%1ł a zmaten%1ł uv%1łdomoval vae, co se
s n�m d%1łje, od okam~iku, kdy ho l�kaYi prohl�sili za mrtv�ho, a~ do
chv�le, kdy v nemocnici omdlel a klesl k zemi. Jsem na~ivu, byla
ona nesrozumiteln� slova, kter� ze sebe cht%1łl zoufale vypravit, kdy~
poznal, ~e je v pitevn%1ł.
Bylo by snadn� pYipojit k t%1łmto histori�m nes%0ń�sln%1ł dala�ch, ale rad%1łji
od toho upust�m, neboe jich v%1łru nen� zapotYeb�, abychom dok�zali,
~e k pYed%0ńasn�m pohYbom doch�z�. Kdy~ si rozv�~�me, jak zY�dkakdy
je v naa� moci - u~ pro povahu v%1łci - takov� pY�pady odhalit, nezb�v�
n�m ne~ pYipustit, ~e se d%1łj� %0ńasto, ani~ o nich m�me tuaen�. Kdykoli
se na hYbitov%1ł prov�d%1łj� n%1łjak� v%1łta� pr�ce, ae u~ z jak�hokoli dovodu,
t�m%1łY v~dycky se najdou kostry v poloh�ch, kter� vzbuzuj� nejhrozn%1łja�
podezYen�.
PodezYen� hrozn� - o co vaak hrozn%1łja� �d%1łl s�m! Bez v�h�n� se d�
Y�ci, ~e nen� z�~itku, kter� by byl uzposoben%1łja� pYivodit ta nejkrajn%1łja�
t%1łlesn� i duaevn� muka, ne~ b�t pohYben pYed svou vlastn� smrt�. Drtiv�
tlak na pl�ce - dusiv� v�pary vlhk� prsti - pYilnav� lepkavost rub�ae -
ne�prosn� objet� t%1łsn�ho prostoru - %0ńern� tma absolutn� noci - ticho
jako v podmoYsk� toni - neviditeln�, ale hmatateln� pY�tomnost erva
dobyvatele - to vae a k tomu pYedstava vzduchu a tr�vy nahoYe,
vzpom�nka na drah� pY�tele, kteY� by n�s pYisp%1łchali zachr�nit, kdyby
se n%1łjak dov%1łd%1łli o naaem osudu, a z�roveH v%1łdom�, ~e se o n%1łm
nikdy nedov� - ~e jsme beznad%1łjn%1ł odsouzeni k osudu %0ńlov%1łka
skute%0ńn%1ł mrtv�ho - vaechny tyto vjemy a �vahy, prav�m, vn�aej� do
srdce, kter� dosud tepe, tak obludn� a nesnesiteln� d%1łs, ~e se ho
117
E. A. Poe - Pov�dky
zalekne i ta nejtroufaleja� fantazie. Na povrchu zem%1ł nezn�me nic
tr�zniv%1łja�ho - v �trob�ch pekeln�ch si nedovedeme pYedstavit nic
pY�zra%0ńn%1łja�ho. Proto tak� ka~d� vypr�v%1łn� na toto t�ma vzbuzuje
hlubok� z�jem; je ovaem pro samu hroznou posv�tnost n�m%1łtu zcela
z�konit%1ł podm�n%1łn naa� bezv�hradnou v�rou v pravdivost l�%0ńen�
ud�losti. To, co nyn� vypov�m, jsem na vlastn� ko~i za~il a poznal - je
to osobn�, nezahladiteln� zkuaenost.
Po n%1łkolik let mne su~ovaly z�chvaty zvl�atn� choroby, kterou l�kaYi
z nedostatku pYesn%1łja�ho ozna%0ńen� naz�vali katalepsi�. TYeba~e jak
n�chylnost k tomuto neduhu, tak jeho bezprostYedn� pY�%0ńina, a vlastn%1ł
i skute%0ńn� diagnóza, zost�vaj� z�hadou, jsou celkem dobYe zn�my jeho
pY�znaky a prob%1łh. Obm%1łny t�to nemoci spo%0ń�vaj� nejsp�a v jej�
intenzit%1ł. N%1łkdy posti~en� le~� jen jeden den nebo i krata� dobu ve
stavu jak�si strnul� letargie. Je jako omr�%0ńen� a znehybn%1łl�; ale tlukot
jeho srdce je dosud slab%1ł slyaet, t%1łlo �pln%1ł nevychladlo, na l�c�ch m�
lehk� ro~ov� skvrnky, a kdy~ mu ke rtom pYilo~�me zrc�tko, mo~eme
sledovat ochablou, nevyrovnanou, kol�savou %0ńinnost plic. Jindy mo~e
takov� trans trvat t�dny nebo i m%1łs�ce, zat�mco se l�kaYi
sebedokladn%1łja�m vyaetYov�n�m a sebepY�sn%1łja�mi zkouakami marn%1ł
sna~� odhalit podstatn� rozd�l mezi stavem ochoYel�ho a t�m, co
naz�v�me absolutn� smrt�. PYed pohYben�m za~iva zachr�n� pacienta
obvykle jen to, ~e jeho pY�tel� v%1łd� o jeho pYedchoz�ch kataleptick�ch
z�chvatech a vyvolaj� proto ur%0ńit� pochybnosti, a pak je pYedeva�m
dole~it� okolnost, ~e se na nemocn�m neobjevuj� zn�mky rozkladu.
Nemoc postupuje naat%1łst� pozvolna. Prvn� pY�znaky, tYeba~e n�padn�,
nejsou nijak jednozna%0ńn�. Z�chvaty jsou postupn%1ł v�razn%1łja�
a v�razn%1łja� a ka~d� dala� trv� d�le ne~ pYedchoz�. V tom tkv�
nejspolehliv%1łja� ochrana proti osudn�mu konci. Neaeastn�k, jeho~ prvn�
z�chvat by byl mimoY�dn%1ł prudk� - co~ se n%1łkdy st�v� -, by byl
t�m%1łY nevyhnuteln%1ł odsouzen k pohYben� za~iva.
M� choroba se v podstatn�ch rysech neliaila od pY�pado popsan�ch
v l�kaYsk�ch knih�ch. N%1łkdy jsem bez jak�koli zjevn� pY�%0ńiny velice
zvolna upadal do jak�hosi mr�kotn�ho polov%1łdom� %0ńi bezv%1łdom�
a v tomto bezbolestn�m stavu, neschopen se pohnout a v prav�m slova
118
PYed%0ńasn� pohYeb
smyslu myslet, ale s tup�m, letargick�m v%1łdom�m ~ivota i pY�tomnosti
lid� kolem lo~ka, jsem setrv�val, dokud nenastala krize; po n� jsem se
v~dy r�zem vzchopil a ihned jsem dokonale vn�mal. Jindy m%1ł n�val
srazil n�hle a prudce. Ud%1łlalo se mi zle, nar�z m%1ł pYepadla zimnice
a z�vrae, t%1łlo zmrtv%1łlo a j� jsem se zhroutil. Pak jsem t�dny ~ivoYil
v pr�zdnu, ve tm%1ł a tichu, vesm�r se prom%1łnil v nicotu. Tot�ln� z�nik
nemo~e b�t drtiv%1łja�. Z takov�chto z�chvato jsem se vaak prob�ral
oproti n�hlosti, s jakou se dostavovaly, velice pomalu. Tak jako
~ebr�kovi bez pY�tel a bez domova, bloud�c�mu dlouhou, pustou zimn�
noc� ulicemi, za%0ń�n� sv�tat den, tak liknav%1ł, tak mal�tn%1ł, ale z�roveH
tak povzbudiv%1ł se do m� duae znovu vracelo sv%1łtlo.
Pominu-li tento sklon ke kataleptick�m stavom, bylo m� zdrav�
celkem dobr�, vlastn%1ł jsem ani nepozoroval, ~e by je ona prevalentn�
choroba n%1łjak ovlivHovala - leda~e by se j� dal pYi%0ń�tat zvl�atn� jev
prov�zej�c� moj norm�ln� sp�nek. Kdykoli jsem se prob�ral z dY�moty,
nikdy jsem nemohl ihned �pln%1ł sebrat smysly a n%1łkolik minut jsem jen
vytYeat%1łn%1ł a zmaten%1ł z�ral - m� celkov� duaevn� schopnosti, a zejm�na
pam%1łe, byly naprosto utlumeny.
T%1łlesn%1ł jsem pYitom netrp%1łl, zato jsem zakouael nezm%1łrn� muka
duaevn�. Mou fantazii zaplavovaly mrtvoln� obrazy. M� Ye%0ń se hem~ila
%0ńervy, hrobkami a epitafy . Ut�p%1łl jsem se ve vidin�ch smrti, do
mozku se mi ustavi%0ńn%1ł vt�ral pY�zrak pYed%0ńasn�ho pohYben�. �d%1łsn�
hrozba, je~ nade mnou visela, mne pron�sledovala ne�morn%1ł. A za
noc� jsem o n� pYem�tal jeat%1ł tr�zniv%1łji ne~ ve dne. Jakmile straan� tma
zahalila zemi, tu jsem se pYi ka~d�m �zkostn�m pomyalen� zachv%1łl -
zachv%1łl jak zdobn� chocholy na pohYebn�m voze. Teprve po t%1ł~k�m
boji, kdy~ u~ dala� bd%1łn� nebylo v moci lidsk� pYirozenosti, odhodl�val
jsem se usnout, ale do posledn� chv�le jsem se zm�tal strachem, ~e se
probud�m v hrob%1ł. A kdy~ jsem nakonec pYece jen zdY�ml, r�zem jsem
byl str~en do sv%1łta pYeludo, nad n�m~ na obrovsk�ch, %0ńern�ch,
zlov%1łstn�ch kY�dlech krou~ila neodbytn� vidina hrobu. [ Pobierz całość w formacie PDF ]

Wątki